|
|
Vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav ve vybraném podniku
Slechanová, Marie
Tématem bakalářské práce bylo sledovat vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav. Bakalářská práce je rozvržena do několika částí. V literární rešerši se práce zabývá charakteristikou, významem a složením mleziva. V teoretické části jsou popsány vlivy působící na kvalitu mleziva a konzervace mleziva. V praktické části bylo posuzováno mlezivo od dojnic na 1. až 3. a vyšší laktaci v závislosti na ročním období. Z hodnocených ukazatelů byla měřena hustota, cukernatost v jednotkách Brix a zjišťováno procentuální zastoupení tuku, bílkovin a laktózy. Z výsledků je patrné, že se zvyšujícím se pořadím laktace, se zvyšuje kvalita mleziva. Na základě získaných výsledků nebylo jednoznačně prokázáno, že by vliv ročního období měl zásadní vliv na kvalitu mleziva. Naměřené hodnoty ukazatelů byly na sledované farmě v souladu s odbornou literaturou vyšší nebo naopak nižší.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční vlastnosti nandu pampového
Muchová, Tereza
Tato diplomová práce je zaměřena na rozbor dílčích vlivů, které mají dopad na reprodukci nandu pampového. Řeší detailní popis těchto nejčastějších faktorů, kterými jsou ustájení zvířat, výživa, roční období, klimatické podmínky, genetika a následný odchov kuřat. Vynechán není ani anatomický popis reprodukčních orgánů u obou pohlaví a seznámení čtenáře se sociálním chováním tohoto zvířete. Součástí je také etologické pozorování určených jedinců, jež je soustředěno na vliv ročního období a pohlaví vůči různým denním aktivitám. V poslední řadě je provedena analýza vajec, kterou zahrnuje celková snáška samice, líhnivost, oplozenost a embryonální mortalita. Dodatkem k celé práci je doporučení opatření, která by případně mohla pomoci daným chovatelům se zlepšením úrovně reprodukce.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
|
|
|
Aflatoxin M1 v mléce v závislosti na ročním období
ROHRBACHEROVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení přítomnosti aflatoxinu M1 (AFM1) v mléce v závislosti na ročním období. Stanovení AFM1 v bazénových vzorcích syrového kravského mléka bylo provedeno ve čtyřech ročních obdobích roku 2022 u 172 vzorků mléka z 30 farem. Byla použita testovací souprava Charm MRL AFM1 (Charm), která umožňuje kvantitativní stanovení AFM1. Nejvyšší zastoupení vzorků, u kterých byl AFM1 detekován, bylo pozorováno v podzimním období (18,6 %), nejnižší v letním období (9,4 %). Z celkového počtu 172 analyzovaných vzorků byly pouze dva vzorky s hodnotou přesahující MRL Evropské unie (tj. 0,05 ug/kg). Průměrný obsah AFM1 v mléce za rok 2022 činil 0,0037 ug/l.
|
|
|
Analýza efektivity provedení pokutového kopu v "Lize mistrů" v ročnících 2009-2019
HUŠEK, Jan
V této bakalářské práci analyzujeme všechny pokutové kopy, které byly zahrávány ve fotbalové Lize mistrů UEFA za desetileté období (2009-2019) z hlediska efektivity provedení. Cílem naší práce je analýza a komparace pokutových kopů pomocí hodnotících škál ve fotbalové Lize mistrů UEFA v období 10 sezón. Dílčím cílem je vytvoření profilu tzv. ideálního střelce. V analytické části práce se zabýváme z hlediska historického a organizačního analýzou pokutového kopu a základní charakteristikou fotbalu, dále strukturou fotbalových soutěží. V syntetické části práce jsme pak zanalyzovali všechny zaznamenané pokutové kopy z celkového počtu 1250 zápasů a vytvořili hodnotící škály a kategorie podle různých specifik. Na základě získaných dat jsme byly schopni vytvořit také profil tzv. ideálního střelce. I přes získání úspěšných výsledků se domníváme, že závěrečné hodnoty nelze jednotně aplikovat pro všechny fotbalové soutěže z důvodu rozdílné kvality hráčů, klubů, soutěží a jedinečnosti této standardní situace.
|
|
|
Pohybová aktivita koní v aktivní stáji v závislosti na věku a ročním období
ORSÁKOVÁ, Kamila
Cílem diplomové práce bylo sledování denní aktivity vybraného souboru koní v aktivní stáji v průběhu roku. Na základě pozorování vyhodnotit vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní v aktivní stáji. Pro měření pohybové aktivity byly využity GPS truckery, které se pozorovaným koním upevňovaly na ohlávku (nátylník). Celkem bylo provedeno 170 pozorování u koní převážně plemene český teplokrevník ve 3 různých věkových skupinách (mladí - do 5 let, střední - 6-15 let, staří - 16 a více let). Bylo sledováno 14 koní: 5 koní ve skupině mladí, 5 koní ve skupině střední a 4 koně ve skupině starý v aktivní stáji Mažice. Sledování probíhalo v průběhu léta, podzimu a zimy při volném pohybu koně po všech částech aktivního ustájení, bez využívání koní ke sportu nebo k jezdeckým účelům. Data byla následně zpracována a vyhodnocena programem Statistica.12. V aktivní stáji se projevil vliv věku a ročního období na denní aktivitu koní. V létě byla zaznamenána nejvyšší aktivita u všech skupin průměrně 11,6 km/den. Největší byla u mladých koní, kteří ušli v průměru 13,53 km/ den v létě. Naopak nejmenší rozdíly v denní aktivitě byly v období zimy, kdy mladí ušli průměrně 10,1 km/den, střední a starý 8,6 km/den. Ukázalo se, že v průběhu roku skupina mladí vykazovala nejvyšší aktivitu a má na ně největší vliv roční období. Naopak skupina staří a střední nevykazovala takový rozdíl v aktivitě při změnách ročního období. Například na podzim a v zimě jsou u skupiny starý a střední hodnoty skoro na stejné úrovni. Aktivní ustájení má velkou výhodu volného pohybu, ale musí být správně navrženo. Je to technika chovu, která umožní koni ujít tolik kilometrů za den, kolik je jeho potřeba a tím podporuje u mladých koní správný vývoj pohybového aparátu a krevní oběh u starých koní. Výsledky mohou být využity jako přehled pro chovatele, kterého zajímá kolik kůň může během dne a ročního období ujít a podle toho navrhnout časové možnosti výběhu.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
|
| |
|
|
Osobnost československého hokejisty Radka Ťoupala
REZEK, Michal
Diplomová práce se zabývá zpracováním biografie jihočeského hokejového reprezentanta Radka Ťoupala. Hlavním záměrem je zmapování jeho osobnosti, působení v týmech na našem území, v zahraničí, reprezentačním výběru a jeho úspěchů. Samotná práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je věnována dějinám ledního hokeje ve světě. Druhá část stručně popisuje vývoj ledního hokeje na našem území. Třetí kapitola se zabývá historií ledního hokeje v Českých Budějovicích. Poslední a hlavní kapitola je zaměřena na život a hlavní milníky sportovní kariéry hokejisty Radka Ťoupala. Do práce je zařazeno množství původních úryvků z dobových periodik. Text je doplněn množstvím obrázků, fotografií a čerpá, mimo jiné, z řízeného rozhovoru se zmíněným hráčem.
|
|
|
Phylogenetic and seasonal patterns in the microbiome of mosquito vectors
KLEIN, Amelie
The aim of this thesis was to identify phylogenetic and seasonal patterns in mosquitoes' microbiome. Thereby, the season around summer was targeted and the species Culex pipiens with the two forms pipiens and molestus as well as their hybrid form were of interest. For the microbiome analysis, the 16s rRNA gene was targeted in individual samples.
|
host ::
RSS.